TAK TO JE ON

15.03.2018

Tak to je on, mého srdce šampión - můj bylinkový ostrůvek, kousek ráje, vůní, zdraví a klidu, kterej tak ale na začátku (a všechny ty roky předtím) vůbec nevypadal (a ještě se pořád přetváří).

Moje objevené podzimní nadšení pro bylinky bylo omezeno pouze na můj parapet, protože když nemáte tu půdu - zahradu, záhonek, prostě nějaké to místo, kde byste je mohli mít - tak prostě zůstáváte na tom parapetě. Což není špatný. Je to taky fajn. Jenže já měla představu jinou.

A tak jsem si to musela nejdřív domluvit s dědou. A děda... děda ten byl nadšenej (teda, víte, jak dědové umí být nadšení, asi tak: "Jo, Dominko, tady si dělej, co chceš, mě to je úplně jedno. Mám to tady celý zvorat?") :) Svěřil mi takovej malej, oplocenej kousek zahrady mezi chalupou, sousedkou, polem a naší velkou zahradou.

Děda: "Tak já ti to celý proleju rondapem, ať tam nemáš plevel!"
A já se zděsila: "Dědo, já tam chci mít bylinky! Bez chemie!"
Ale myslel to dobře :)

A to moje místo vypadalo na podzim 2016 takhle ↓ Původně, kdysi dávno tam prý běhaly slepičky, ale to já nemůžu pamatovat, a potom tam měl děda další malá políčka, kde byly brambory, okurky, zelenina a skleník. A jabloně. A pak to zarostlo trávou a všichni jsme na ten kousek země tak trochu zapomněli.

  • fotka je z 13.11.2016 v původním stavu, ještě se všemi stromy :)

Děda byl z nápadu na přeměnu tohohle kousku zahrady asi nadšenější, než vypadal, protože moje odhodlání změnit prostor pojal jako příležitost k úkonům, na který se prý chystal už dlouho. A vykácel mi polovinu jabloní.

A přidal ty stromy doprostřed zahrady k těm obřím dřevěným špalkům, co tam ležely pod plachtou už od jara.

  • fotka je z 12.03.2017 a už tu chybí několik stromů, hlavně podél plotu (ten plot nalevo je sousedův, ten podél foliáku rozděluje naši vlastní zahradu, vzadu za jasanem je pole)

Ale víte co? Jedna malá holka (vzrůstem, věkem už to o sobě bohužel tvrdit nemůžu) může neúmyslně namotivovat celou rodinu do práce a nadšeného úklidu a přeměny. Protože jen co se trochu oteplilo a jaro zaklepalo na dveře, začali jsme štípat, řezat a půlit, tahat klestí přes plot (ne jako, že bychom ho "vyhazovali", ale tam ho prostě ukládáme), táta vyrobil z palet a desek mezi stromy u plotu dřevník a všichni jsme pracovali - já, brácha a máma jsme skládaly, děda s tátou řezali a štípali. A pozor! Nikoho jsem nenutila ani nepřemlouvala, prostě se jim jen ta představa, že to tam bude hezký a rozkvetlý a navíc dobře chutnat, zalíbila. To bylo skvělý, fakt :)

Jak jsme likvidovali ty větve z jabloní, vybírala jsem si zajímavě tvarovaný kousky anebo naopak ty neobyčejně rovný. Měla jsem s nimi jistý plány (chtěla jsem z nich udělat ukazatele a tak), tak jsem je všechny s prokřehlíma prstama zbavovala kleštěmi těch malinkých trčících větviček a skladovala je u plotu. Myslela jsem si, že to, že jsou dokonale očištěný a odložený stranou znamená, že tam jsou z nějakýho důvodu a nikdo na ně teda nemá sahat. No, a když jsem pak konečně chtěla udělat ty cedule, přijdu na zahradu a koukám, klacky nikde. Tak jdu za dědou a ten na to: "To bylo tvoje? Jé já si říkal, když jsem je lámal na podpal, že jsou nějaký rovný a proč byly stranou. No ale hořely dobře, to zas jo." Tak nic, no :D

Když jsme zlikvidovali (uložili) dříví, načechrali (Michal, já bych to neurvala) malý zeleninový políčko a s bráchou jsme se potom střídali (spíš ale mačkali najednou) v malým fóliáku, který bylo třeba uklidit a vyhnat ještěrky, vypadal ten kousek země celkem připraven.

Až na to, že mi pořád chybělo připravený a uzpůsobený to místo, kde by se líbilo hlavně těm bylinkám :D To vám ale podrobně ukážu až příště, i s videem a návodem a tak vůbec. Teď bych chtěla ještě udělat skok až do tohoto roku a ukázat, jak to bude vypadat tohle jaro - léto - podzim. Jo! A vloni v létě jsem ještě místo stromů podél plotu se sousedy zakopala maliny (asi 10, 12 keříků?).

  • fotky z 19.01.2018 - na první pohled, kde dřív leželo pod plachtou dříví, děda (zlatej děda!) mi udělal další políčko (o které jsem prosila) a před ním je ten truhlík (o kterém teda až příště, jo?)
  • první fotka - maliny, to je jasný. K všeobecnému (mému) překvapení se chytly a dokonce i plodily, mňáám!
  • druhá fotka - vidíte tam ten dřevník? :D Takhle to tam je totiž zarostlý na konci léta, všude zeleno (oproti opadaným stromům hned na vedlejší fotce)
  • třetí a čtvrtá fotka je z letoška z 11. března ještě předtím, než jsem truhlík uklidila

Tak, a to je pro tenhle článek všechno :) Sice jsem si uvědomila, že jsem celej ten můj ostrůvek skoro nefotila, teda jako komplexně, tak jako jsou první fotky, a do budoucna to určitě napravím. A příště se můžete těšit na ten truhlík, jak jsme ho stavěli (snad zvládnu sestříhat i to videoo) a co jsem do něj zasela a co vyrostlo (džungle to byla!) a taky ukážu úrodu, zeleninu a tak :) 

Těšíte se? Já jo! :)


#BylinkovýOstrůvek - článek třetí