NAMALUJ MI OVEČKU

21.03.2017

Čmárání obecně mě vždycky hrozně bralo. Jako správně zdravý dítě jsem ve svých roztomilých letech jezdila pastelkou po zdi naší chodby. Rodiče rádi nebyli, to je asi jasný. Ale já s tím byla poměrně spokojená. Jak jsem povyrostla, přesunula jsem svou pozornost výhradně na papír (a občas, tajně i psací stůl a ruce, spousty rukou). A na zdi se zapomnělo. Musel se ze mě stát až starší sourozenec, abych se vrátila k svojí prapůvodní kratochvíli a vytáhla svý prehistorický triko na malování z kufříku (pamatujete se na kufříky na výtvarku?! :D)

Před čtyřmi lety za mnou přišel tehdy můj čtyřletý brácha s prosíkem: "Domi, já bych chtěl namalovat ovečky." A co správná ségra udělá? Namaluje mu je.
A tím to vlastně začalo. 

No jo, já vím, není to žádná hitparáda, potom jsme tam ještě domalovávali drzou ovci, trochu čupřiny a trávu, ale zase malej skřítek byl spokojenej :) Předevčírem jsem se ho zrovna ptala, jestli se mu ovečky pořád líbí a nechtěl by náhodou něco novýho, ale prej jsou zatím pořád aktuální, pořád super.

Nicméně, aby někdo u nás v rodině nebyl pozadu, přišla za mnou teta :) Že prý se jí líbí pampeliška. Že prý nějakou velkou na zeď. No proč né, vyhrnula jsem si rukávy, dala na papír pár návrhů a pustila se do práce.
Trvalo to dýl, než ovečky a bylo to o něco náročnější, ale strašně mě to bavilo!
Čtyři hodiny s nosem na zdi jsem ještě nebyla :D 

Je to blbě vidět, ale zeď je fialková a já malovala jenom černou. Druhá foukačka na předposlední fotce je sestřenka (tady už je ten věkovej rozdíl podstatně menší :D)
No a teta doufám spokojená, nebo to mi aspoň tvrdila a do teď tvrdí! :D

Zatím moje poslední "akce" byla v koupelně. Já se nudila, bylo před vánoci a mě se strašně nechtělo péct cukrový. Taky fakt, že jsem byla doma sama, v tom asi trochu hrál roli... (dítě co se nudí, zaručení zlobí). Každopádně jsem si udělala šablonu a vlezla na vanu.

Podobnost k jistým klukem z jistých úvodních scén z jistých filmů není náhodná.
To kdyby to někoho napadlo, že mu to je jako trochu povědomý :D

To jsou zatím všechny moje výtvory. Dlouho jsem uvažovala o rozvleklém stromu na zdi v chodbě, protože ji máme hrooozně dlouhou a ceeelou bílou, ale pořád o tom nejsem přesvědčená. 

Teď se ale chystám na další, zatím největší a nejnáročnější malbu (moje drahá polovička o tom zatím nemá ani tušení). Bude v ložnici, nad postelí a přes celou zeď (už je to druhý návrh, první byly barevně odtónované hory, velká krása, když jsem to na netu uviděla, vélká!). Co přesně to bude (jestli teda!) povím až zase někdy příště ;) 

#tvořím