FEBRUARY IN PHOTOS

28.02.2018

Únor. Nejkratší a pro mě zatím nejnáročnější. Přišly diáře (a hned zase zmizely), vypustila jsem polštáře a napsala celou knížku a odevzdala rukopis (pořád nechápu, že jsem to stihla a neumřela u toho!). Myslela jsem, že měsíční fotoreport ani nebudu dělat, že nemám s čím, ale pár fotek jsem vyšťourala :)


🙏  jedno z mých (nejen pro tento rok) "předsevzetí"

i když... není to žádný předsevzetí, je to spíš jen nastavení mysli, přenastavení priorit a nacházení nového přístupu k životu

protože... když jsme pořád naštvaní, nespokojení a negativní... ve všem vidíme jenom tu hrůzu, zlo a špatnosti, soustředíme se jen na to, co se nedaří a nevychází a co nemáme, tak pak se nemůžeme divit, že k nám žádná nová radost nebo úspěchy nepřichází

co dáš, to dostaneš - co vysíláš, co obdržíš

A víte co? I když jsem ve svý podstatě nabručený negativista, sarkastik a občasný cynik (a přiznávám, často mi je v tomhle brnění děsně fajn), takhle je mi mnohem, MNOHEM líp. Zkusme to všichni, aspoň na měsíc, na den, stačí mi i hodina - jen tomu dát šanci. Soustředit se na to dobré 💗

  • pro plné rozlišení fotek na ně klikni ;)

Dopsáno. Odevzdáno.

Budu upřímná, málem jsem se u toho *** a málem jsem to nestihla. Poslední čtyři dny jsem psala fakticky od rána, přes celej den, celou noc až zase do šesti do rána. Skoro jsem na to neviděla, mlela jsem z posledního a skoro jsem to nestihla. Ještě dneska v poledne jsem dopisovala poslední část a znovu to celý pročítala. Knížku jsem tiskla v jednu odpoledne, došla mi přitom barva v tiskárně (to si neumíte představit, jak jsem nadávala) a tak Michal musel druhou část vzít do copycentra, zatímco já jsem doma psala souhrn děje a vyplňovala přihlášku.

Rukopis jsem potom strkala do obálky až v autě za jízdy. Musela jsem s tím přímo do nakladatelství, protože... jinak bych to prostě nestihla 😅

Bylo to TAK vyčerpávající, já tu knížku reálně psala asi dvacet dní... nechápu. Nechápu, že to se mnou neseklo, že jsem to dopsala, že jsem se na to nevykašlala (i když jsem fakt chtěla, fakt že jo) a že jsem to tam dokázala dopravit vážně na tu úplně poslední chvíli.

Ale je tam. JE TAM! A já už psaní zase chvilku nechci ani vidět 😅

(já cestou z nakladatelství: "Jůů, tak až přijedeme domů, tak si otevřu Podzimní listí a začnu dělat na něm!"
Michal: "OMFG"
...jo😂) #DominikaPíše