BYLINKOVÝ OSTRŮVEK

15.04.2018

První rok na zahradě jsem se rozhodla pěstovat v minimalistickým stylu. Prozřetelně. Pro jistotu. Děda si nechal fóliák a malé zeleninové políčko (dobře, tady jsem si vrzla rainbow mrkev) a já si rozhodla postavit na bylinky truhlík. Maxi truhlík. Dobře... já tak úplně ne, postavil mi ho Michal za mé velice činné asistence.

Slibovala jsem video. Protože jsem celou dobu kolem Michala s motorovkou kroužila s mobilem a pilně natáčela. Video jsem dokonce začala stříhat a najednou ejhle, video není. Prostě se ztratilo někde v počítači č.1, č.2, externí paměti nebo hlubinách vesmíru. Ať už je ale kdekoliv, já ho najít nemůžu, ani když se snažím a tudíž je tenhle článek bez. Jestli ho najdu, dohraju ho, ale pro teď budou (musí) stačit jen fotky ;)

Nebojte ale, nebude to ten nudnej druh článku s fotopostupem a nazdar. Naopak! Bude nejbarevnější a nejkrásnější! Kromě maxi truhlíku přihodím ještě paletu s bylinkami na balkón do města! Pozor, to ale pořád ještě není všechno - rovnou vám i ukážu, co mi kde a jak vyrostlo ;) (konec telemarketingového hlášení).

obsah článku (protože toho tu bude víc, ať to furt tak nenatahuju):

  1. stavba bylinkového maxi truhlíku z palet (+ vydatná fotodokumentace)
  2. rozmístění a jak to v maxi truhlíku rostlo (+ fotky s popisky)
  3. úroda na vrcholu léta a všechny (ne)známé květy (+ barevné fotky)
  4. léto v plný síle
  5. podzim v zahradě
  6. paletový truhlík na balkoně ve městě
  7. něco málo zeleninovo

1. maxi truhlík na zahradu

Kdybych k tomu uměla napsat postup, co, kde, jak a kdy odfiknout a přitlouct, tak to udělám, ale bohužel. Jsou to čtyři palety - nijak hezký, rozhodně ne nový. Všechno, co jsme potřebovali, byli hřebíky a motorovka (obyčejná pilka taky stačí). Žádný dřevo navíc třeba nebylo. 


Fotky jsou slideshow - jiný typ fotogalerie, než obvykle používám (byla to hromada zarovnaných fotek, takže koho stavba nezajímá, může snadno přeskočit níž ;)). Posouvejte šipkami do stran nebo kliknutím na puntík pod fotkou ↓

V první řadě jsme palety zmenšili na požadovanou výšku - odstranili přebytečná prkýnka a ty následně natloukli do mezer (nebylo to dokonalý, pořád tam byly mezírky, ale to nevadí, potom jsme tam dali látku). Další krok bylo všechny čtyři strany spojit. Ani jsem truhlík nenatírala, palety jsou odolný už tak. A naposledy - nasypat hlínu a zasít nebo zasadit bylinky. Já jsem sela měsíček, heřmánek, směs letniček pro gurmány a směs aromatických bylin. Z doma vysetých a předpěstovaných bylinek jsem sázela povyrostlou bazalku, mátu a tymián (meduňka to nedala, na fotce není).

2. A jak že obsah truhlíku dopadl?

Naprosto nad očekávání! Přeplněný bylinkami, vůní a květy.
Přeplněný absolutní radostí!

Protože komu se nelení, tomu se zelení. To známe. Ale pozor, mě se zazelenalo, i když jsem na to šla tak nějak pozdě a od lesa :) Bylinky se obvykle vysévají dřív. Já ten čas prostě podcenila, a jelikož zima se vždycky vleče, zatímco jaro tak nějak profrčí, nestihla jsem ani mrknout a už mi ubíhal čas pod rukama. I tak se bylinkám dařilo a jak je vidět, vyrostlo to. Vyrostlo to všechno, naprosto nad moje očekávání a nejdivočejší sny. Řeknu vám, pozorovat to rašení a ten fofr, s kterým se šplhaly do plný výšky, byla nádhera. A děda zaléval, když já nemohla na chalupu přijet, takže měly růst z čeho - z dešťový vody přeci! :) 

Jedno mínus to ale mělo - bylinky se mačkaly. A byla to moje chyba, protože jsem tam toho množstevně několikanásobně víc, než jsem měla (ignorovala jsem doporučení na sáčcích, že jen aromatické bylinky potřebují 4x4m - což byl nejspíš rozměr celýho truhlíku -, načež jsem je dala tak asi 30x10cm... :D). Ale nevadí, všechny rostlinky si poradily, přežily, vykvetly a neskutečně mě těšily ♥ 


3. barevná, voňavá úroda

Jestli se mě budete ptát, co bylo ve směsi letniček pro gurmány, tak nevím :D Poznala jsem lichořeřišnici, byl tam i měsíček (první fotka, oranžový květ), brutnák (malinký modrý kvítek) a nejspíš i svízel (asi jeden z těch růžových? :D), ale dál opravdu netuším, snažila jsem se to zjistit, no... marně. Ale všechny květy měly být jedlý!


4. léto a bylinky v plný síle

Vrchol léta. Všechno definitivně kvetlo a já sbírala jako divá (hlavně teda měsíček a heřmánek) a následně sušila na zimu. Máta a bazalka začaly kvést a lákaly včelky (takže utrhnout si bylo někdy adrenalinovým zážitkem). Všechno mělo sytý barvy a bylo šťavnatý a plný síly a vůní. Bylo to nádherný a já byla pyšná. To, po čem jsem celý předchozí podzim snila se mi splnilo, vykvetlo a uzdravovalo na duši i po těle.


5. podzim v zahradě

Na podzim, v září, říjnu, začal obsah truhlíku přetékat ven, bylinky přepadaly a hrály barvami a voněly a já se přiznám, o trochu víc, než že bych bylinky sklízela a jedla, jsem je nechala si jen tak růst a koukala se na ně (a né, vůbec na tom neměl svůj díl, že jsem polovinu nedokázala identifikovat a proto jsem se je bála jíst :D). Všechno to bylo takový nádherný, zmatený, divoký a barevný, skomírající ale pořád úžasný. I když začal sesychat heřmánek, měsíček odhalovat semínka a bylinky vůbec ztrácet sílu (až na lichořeřišnici, ta byla čerstvá až do mrazů). A málem bych zapomněla, šílenou radost mi dělaly i moje pozdně zasazený maliny!

Na konci sezóny jsem s truhlíkem a bylinkami v něm nedělala vůbec nic. Nechala jsem se seschnout, zvadnout a zetlít, zasypat sněhem a zmrznout mrazem. Až někdy v únoru (nebo březnu? nepamatuju si :D) jsem všechny pozůstatky vytrhala a půdu, která byla pořád od deseti centimetrů pod povrchem zmrzlá na kámen převrátila a tak nějak urovnala. Věděla jsem, že se mi tam bylinky vysemenily a doufala, že znovu na jaře sami od sebe vzklíčí, proto jsem si udělala záhon/políčko a tenhle truhlík "neobsazovala" (protože už obsazený vlastně byl). A můj tušák byl správný. Právě teď mi tam vylézají a klíčí bylinky, úžasně pomíchaný a na přeskáčku a já se těším, jaké druhy vyrostou a které se už znovu neukážou (zatím solidně vede měsíček a heřmánek a rozpoznala jsem i lichořeřišnici). Neskutečně se těším a mám v úmyslu truhlík "nechávat svému osudu" i při příští (příští a příští a příští) sezóně :)


6. paletový truhlík na balkoně

Nemám (foto)postup, ale je to ještě mnohem jednodušší než maxi truhlík, takže jsem si tenhle "vyráběla" sama. Akorát místo textilie jsem na dno, aby hlína nepropadávala a voda neprosakovala, použila jednu rozstříhanou a sponami upevněnou tašku ikea :D

Přiznám se, na balkon jsem všechny bylinky koupila. V Hornbachu (protože byste se ptali ;)). Všechno, co bylo na balkonu. Ale proboha... To bylo tak krásný, mít to po ruce (zahradu máme kus cesty autem). A ty barvy! A vůně! A všechno... fresh. Doporučuju. Jestli nemáte zahradu, dokonce i když nebudete mít balkon, přizpůsobte si svým možnostem a velikosti, které můžete "přenechat" a udělejte si malou bylinkovou sbírku. Tolik radosti a chutí si tím dopřejete! :)


7. trocha tý zeleninky nakonec

Kromě bylinek mi taky vylezla zelenina. V květnu to byly ředkvičky - ty jsou vždycky první a děda je v jejich pěstování přeborník. Cpe je na všechny naše zahrady a políčka na nich a jen co jednu várku sklidí, už seje další. Celá rodina pak musíme povinně chřoupat, což je na jednu stranu skvělý, ale musíte snít pomalu misku denně, za chvilku jednomu už lezou ušima. A obdobně na tom je i salát. To je dědův druhý oblíbenec. Ten je totiž taky děsně rychlej, jako ty ředkvičky.

Já jsem si sázela vedle tý obyčejný taky barvenou mrkev (rainbow). Když jsem ji spolu s mangoldem viděla v Herbáři (jo, já snad o ní do tý doby vůbec nevěděla, nebo co? v obchodech ji u nás - nebo kam chodím já - nenajdete a mangold jakbysmet), musela jsem ji mít. Zatímco k mangoldu jsem se z dobrých důvodů (který jsou ale nepodstatný) nedostala, mrkev jsem prostě musela stůj co stůj mít. Její setí bylo trochu vtipný, protože děda mi vnutil, abych semínka do země ukládala pomocí takovýho strašně starýho dávkovače na kolečku s rukojetí a protože mi chtěl pomoct a dávkovač drhnul a všechno prostě na chvilku přestalo fungovat, víc než půlka semínek se rozsypala do trávy :D No... a ty semínka byly takový zelený, jen tak aby bylo jasno. Nakonec jsem do tý země přeci jenom něco vpravila, ale moc nadějí na bohatou úrodu jsem si teda nedělala.

Dál nesměl chybět hrášek, cibule a po sezóně miliard ředkviček okurky. A Michal si na kraj políčka šoupnul ještě kukuřici (která sice vyrostla, ale nikdo jsme ji nejedl, protože... no prostě k nebyla k jídlu, řekněme :D)

Rajčata a brambory byly na větším políčku kousek od toho mýho bylinkovýho koutku.

Co jsem ještě sela byl jitrocel, z kterýho jsem chtěla dělat na podzim sirup. Jo, jasný, jitrocel nám roste po celý zahradě, no, ale já si říkala, že si udělám takovej jakoby "spešl". (Takže jitrocel nakonec celou sezónu bujel v květináči, aniž bych ho sklidila a tak zase když přišel jeho čas sešel. Klepete si na čelo? Jo, já taky...). A jahůdky. O těch už jsem se zmiňovala, co? :D Tak v jejich květináči mi toho vyrostlo hodně, jenom ne ty jahody. Prostě tam nějak prorostl plevel, takže po prvotním nadšení, že mi tam něco leze, jsem se stala úspěšným pěstilem nějakýho... no já vlastně nevím, co to bylo :D


Na závěr tohohle vyčerpávajícího článku s nejzelenějšími a nejrozkvetlejšími fotkami bych vám už jen upřímně a srdečně doporučila, abyste pěstovali. Pěstovali bylinky, pěstovali zeleninu (na tu se vrhám letos), pěstovali květiny... prostě pěstovali. Protože dokud se nevrtáte v hlíně, nezalíváte, nesejete a nesázíte, nevidíte to růst a necítíte vonět, nikdy nepochopíte, co všichni ti blázni zahrádkáři a bylinkáři na tom furt mají a proč s tím věčně dělaj takový cavyky. Ale ty cavyky... ty mají sakra hluboký kořeny ♥

O tom, co mě k zahradničení, pěstování a bylinkám přivedlo se dočtete v prvním článku bylinková heuréka. Jaké bylinky jsem vysévala a (snažila) se pěstovat a kde jsem je koupila v článku jaro nosí pošťáci a o tom, jak jsem zahradu přetvořila, jak vypadala, jak vypadá a jak vypadat bude se dozvíte / podíváte v článku tak to je on.

#BylinkovýOstrůvek - článek čtvrtý


#tvořím     #žiju