BLOG

Nechtěla jsem o tom psát. Jediný slovo. Nic. Jenže... já o tom nakonec napsala. Protože to je můj způsob jak to ze sebe dostat, vyrovnat se s tím, utříbit si ohledně toho myšlenky, zrekapitulovat, když je třeba a konečně - nechat to jít. Tohle byl můj duben. Nic jinýho jsem neřešila. Na nic jinýho jsem neměla chuť, sílu ani myšlenky....

BEZOVO

05.05.2018

"Před heřmánkem smekni, před bezem klekni."

První rok na zahradě jsem se rozhodla pěstovat v minimalistickým stylu. Prozřetelně. Pro jistotu. Děda si nechal fóliák a malé zeleninové políčko (dobře, tady jsem si vrzla rainbow mrkev) a já si rozhodla postavit na bylinky truhlík. Maxi truhlík. Dobře... já tak úplně ne, postavil mi ho Michal za mé velice činné asistence.

FIALKOVO

08.04.2018

Ještě předloni jsem si myslela, že jsou fialky jedovatý (asi jako 99% rostlin vůbec) a i když jsem zjistila, že nejsou, i tak jsem se jich vloni ještě trochu bála... Ale! Teď, na přelomu března s dubnem, se nám jich po zahradě a kolem sousedů rozsypalo nějak víc, než obvykle a mě to nedalo, musela jsem je posbírat a zkusit z nich něco vykouzlit! :)...

Začátkem měsíce sníh, konce hřejivý sluníčko a teploty na (trošku otužilejší) opalovačku ☼ Jaro. Je tu. Definitivně :)

Jak se vlastně pozná, kromě zmínky v kalendáři, že už to jaro vážně přišlo? No, já se řídím podle těchhle ukazatelů ↓

TAK TO JE ON

15.03.2018

Tak to je on, mého srdce šampión - můj bylinkový ostrůvek, kousek ráje, vůní, zdraví a klidu, kterej tak ale na začátku (a všechny ty roky předtím) vůbec nevypadal (a ještě se pořád přetváří).

Povím vám jeden jarní příběh. Teda... příhodu. Historku. Varování - jo, jednoznačně varování.

Já vám řeknu, s čím jsem začala, ale nesmíte se mi smát, jo? - Nutila jsem na parapetu přežívat chudinky bylinky, co jsem předtím koupila vypěstovaný v supermarketu. Ty, co mají vydržet do prvního vaření, ale já po nich chtěla, aby vydžely... trvale.

Únor. Nejkratší a pro mě zatím nejnáročnější. Přišly diáře (a hned zase zmizely), vypustila jsem polštáře a napsala celou knížku a odevzdala rukopis (pořád nechápu, že jsem to stihla a neumřela u toho!). Myslela jsem, že měsíční fotoreport ani nebudu dělat, že nemám s čím, ale pár fotek jsem vyšťourala :)

Ty první články na zahájení nějakýho novýho tématu jsou vždycky tak trochu o ničem. Je to jako takovej úvod v knížce (kterej já většinou přeskakuju, pokud to není označeno jako prolog). Jenže bez toho by došlo k řadě záhad a otázek a lehké zmatenosti ohledně toho kdy, proč, jak, kde a co.