Bojím se všeho. Bojím se toho, co neznám, bojím se věcí, co znám, bojím se chvil, které neovlivním, bojím se okamžiků, které ovlivnit můžu. Vždycky se najde prostor, skulinka, jedno malinké, nenápadné co když, které kdykoliv, v čemkoliv a jakkoliv otevřou strachu dvířka. Mám strach o zdraví, mám strach o rodinu, mám strach o budoucnost, mám strach...
Vždycky to byl ode mě dárek. Namalovaný obrázek. Jako malá jsem na ten papír potom někdy přilepila pětikačku, protože jsem byla špunt a chtěla dát všechno, co jsem měla :) Některý si máma schovala a vždycky se tomu smějeme, když je vytáhne.
Povím vám příběh o tom, jak jsem si jela pro své vysněné autorské výtisky, který bych nazvala:
Není člověk, co by ho neměl. S něčím, někým v něčem. A začínáme s touhle adrenalinovou disciplínou už v poměrně útlém věku. Někdo to dotáhne na problémového člověka (z hlediska okolí samozřejmě), někdo se zase vyznamená tím, jak je v těch problémech hezky hluboko a pohodlně zahrabaný. (Ano, pohodlně. Na konci vysvětlím proč.)
Přináším vám tipy na ty nejlepší animáky, které jste možná ještě neviděli!
Poslední dny ledna pajdám. Jsem pajdala. Nevím... ve chvíli, kdy tohle píšu, pořád ještě pajdám, ale předpokládám, že než tohle nahraju (dopíšu), už Depejrak nebudu.
Milovník příběhů, přírody a života. Snílek, kafoholik a pisálek. Domácí kutil, zpěvačka ze sprchy, konspirační teoretik...
Nechte si zasílat články a příběhy přímo do schránky. Pohodlně a nepředvídatelně - jako překvapení!
