JULLY IN PHOTOS

01.08.2017

Slunce, déšť, bylinky, výlety a les a houby. Prostě půlka léta.

Něžné drobnosti, drobné něžnosti. Echinacea. Sousedčiny dýně (a podzim za dveřmi).

Přivonět k lesu, obejmout strom, zamávat srnkám, vyhnout se divočákům, posbírat houby, odehnat mouchy, opatrně našlapovat, zhluboka dýchat, tiše projít a nezanechat stopu. Jen si odnést pár hříbků a klid v duši ♥ #příroda 

Našemu novému bonsai je u nás očividně dobře. Co jsme ho usadili na stolek a zalili, usmál se na nás a vypučel s novými větvičkami a obrovskými, úžasně zelenými listy 🌿 Já o naší bonsai říkám, že to je Mandragora, ten kořen, co Harry v Bradavicích při vyučování tahal s klapkami na uších z hlíny a Nevil z toho omdlel, protože má propletené kmínky a kořínky. Michal se na ty nový větvičky, co bují právě z propletence kmenů, nedívá moc nadšeně, pořád navrhuje, že bychom stromek měli zastřihnout, dát mu tvar, ale já naši mandragoru - i když jsem ji koupila Michalovi - braním zuby nehty, říkám, ať si roste, jak potřebuje, ať je krásná a neupravená a nesouměrná a bujná... a potom jednou zase na naši mandragoru koukám a ona upustí lísteček ve tvaru srdíčka 💟🍃 Řekla bych, že to byla jasná zpráva, díky za to, že ji braním a nechám být takovou, jaká chce sama být, jak jí to je přirozené a ne jak by podle zažitých představ měla vypadat. Ať si roste, ať se rozvíjí, ať je taková, jaká ji příroda chtěla mít 💛 🌳 Co dáme, to dostaneme 💞

Výlet na Kunětickou horu a věhlasná ostuda s perníkem v článku.

Já s dědou máme takový spřízněný, tichý a přitom v neutrálních tématech upovídaný vztah, kdy já za ním běhám a on mi nadšeně ukazuje všechno, co dělá, přičemž z toho rozumím možná tak půlce a víme to oba, je nám to ale fuk, protože nás to takhle prostě baví :) A někdy jenom sedíme a mlčíme a díváme se do polí a je nám děsně fajn :) ♥ žít a nechat žít, obyčejné radosti :) Celý článek zde.

Místo činu sourozenecké legrace. Obří Oreo zmrzlina. Tři oříšky pro popelku. Bouřky.

Při krájení zeleniny mi zůstal keramickej nůž z půlky v ruce a tý druhý v celeru. V duchu si říkám, hm, asi bych měla na chvíli přestat cvičit, páni, jsem hotovej Rambo, nebo Hulk, nebo kdo má ještě takovou páru, a Michal kolem mě projde, na okamžik se zadívá na ty dvě půlky a okomentuje to pouhým:
"Ty taky všechno posereš," a dál pokračuje kuchyní.

Asi láska. Nebo nevim.

😂