JEN BLIK A BYL KONEC

11.04.2017

Pohroma... Konec nám známého světa... Důvod jít na dlouhou procházku a už se z ní nevrátit... 

...je, když se komukoliv, kdo cokoliv píše, uprostřed tvůrčího procesu, zcela
z nenadání, bez předešlého upozornění či jen kdejak zanedbatelného náznaku, vypne počítač. 

Jako právě teď mně. 

Prostře najednou zčerná, usne, vypne se. Nereaguje. Ta hrůza, co člověka obejme, je nepopsatelná. 

  • Kdo to nikdy nezažil, je natuty vyvolenej vyšší technologickou mocí, jinak si to prostě neumím vysvětlit. Já jsem namísto toho evidentně prokletá až k podlaze, protože... no, čtěte a uvidíte sami.

Znovu zapínání přístroje, který dotyčného příšerně, neomluvitelně a nekonečně zklamal. Vždyť jsme spolu měli domluvu, pořád stojíš na stole, nevytrhávám ti kabel, máš chladící podložku ty šmejde! Nikdy jsem tě neupustila a ty víš, jak dopadnul mobil, ty to dobře víš, lehával vedle tebe, display samá pavučina, neustále v letu!
Ale tebe ne, tebe nikdy! Tak proč? 

PROČ?! 

Když se uklidním a notebook znovu naskočí, přejde zlost a jednosměrná konverzace zpátky do strachu - co můj dokument? Co moje kniha? Pomalé načítání... no to mi snad děláš naschvál, ne?! Konečně, soubor se otevře. A začnou skákat okýnka. Chyba, chyba, oprava, naposledy uloženo. A já vím, že naposledy jsem ukládala, než mě políbila múza čili někdy v osm večer. 

Rychlá detekce škod, inventura každého písmenka - tady jedno chybí! Ježiši, tady taky není! Kristepane, kam šla ta věta?! ÓÓ MŮŮJ BOŽEE KDE JE TA KAPITOLA!?!?! 

Prodělané mdloby, rychlá obchůzka po bytě s dlaněmi ve vlasech a vygumovaným mozkem, protože za boha nevím, co jsem tam psala a vím, že to z hlavy už nikdy nevydoluju, ne tak, jak to bylo, jak to bylo nejbožejší, jak to mělo prostě být a jak už to nikdy nebude, celá kniha jde do kytek, tohle je konec, nikdy to už nenapíšu, všechno, co napíšu teď, změní směr, změní děj, změní mě, změní svět... 

Tak jo, klid. KLID TI ŘIKÁM! 

Znovu zasedám ke stolu a píšu, co myslím, že tam bylo. Doladím to potom, určitě
si vzpomenu, určitě jo, tak fajn, už jsem toho dopsala celkem dost, už to skoro bu- JEŽIŠIKRISTEPANENANEBIDOHAJZLUAJEŠTĚDÁL ten počítač to udělal zase......

Říkám vám, jsem v pekle a nevím za co.